Represe a tlak na kandidáty

Ve středu 19. srpna byla z práce propuštěna žena Leonida Dubonosova, člena skupiny sbírající podpisy pro Taťánu Korotkevič, o kterém jsme se již zmiňovali v předchozích reportech v souvislosti s jeho zadrženími v minulých týdnech.

Během posledních dnů sběru podpisů si administrativa Bělorusko-Ruské univerzity v Mogilevě vyžádala, aby studenti, kteří jsou na praxi, přišli na univerzitu se svými pasy. Těm, kteří poté přišli, byly předloženy archy, do kterých měli připojit své podpisy pod kandidaturu Aleksandra Lukašenka.

Práce volebních komisí, dohled

Formování poslední úrovně volebních komisí, tj. okrskových, tradičně provází větší vzdor státní moci, než je tomu u formování komisí teritoriálních či oblastních. Vysvětlení se skrývá především v tom, že právě okrskové komise jsou zodpovědné za bezprostřední sčítání hlasů. Takto bylo například v Baranoviči zformováno 68 okrskových komisí. V průměru v každé z těchto komisí pracuje 10-22 lidí. Celkem byl požadavek pro naplnění všech těchto komisí 700 členů. Ze všech opozičních platforem ve městě pouze „Spravedlivyj mir“ nakonec prosadil své 4 kandidáty. Ostatním byl přístup do těchto okrskových volebních komisí zamítnut. V celém Bělorusku pak jednotlivé opoziční strany prosadily: OGP celkem 172 členů; Spravedlivyj mir celkem 147 členů; BNF celkem 96 členů; a Běloruská sociálně-demokratická strana Gramada celkem 49 členů. Jestliže je pak potřeba v celém Bělorusku zformovat celkem 6080 okrskových komisí, bude potřeba přibližně 60-70 tisíc členů těchto komisí. Z toho je patrné jak malý vliv na práci těchto komisí bude opozice ve výsledku mít. Nicméně i tak tyto počty mohou státní orgány vydávat za příklad toho, jakým způsobem byl opozici umožněn přístup k procesu sčítání hlasů, ale zároveň si ponechat kontrolu nad samotným součtem.

Dne 24. srpna vystoupilo „Hnutí za svobodu“, v jehož čele stojí bývalý prezidentský kandidát Aleksandr Milinkievič, s návrhem na prověrku podpisů, které nashromáždila skupina podporující Taťánu Korotkevič. Podle názoru Hnutí za svobodu panuje v Bělorusku nedůvěra k počtu podpisů, které Taťána Korotkevič oficiálně nahlásila. S tím, že vezme-li se v potaz neschopnost dalších opozičních kandidátů Kaljakina a Lebeďka nasbírat potřebný počet hlasů, byla Korotkevič vyzvána, aby oficiálně dala k dispozici podpisové archy ke kontrole speciální komisi, která by byla zformována na bázi Hnutí za svobodu, s cílem potvrdit jejich důvěryhodnost. Postoj samotné Korotkevič zatím není jasný, ale někteří blogeři již napadají věrohodnost takovéto komise.

Sběr podpisů

Dne 21. srpna byla ukončena fáze sběru podpisů. V tento den také dva oficiální opoziční kandidáti přiznali nedostatek potřebných podpisů.

Sergej Kaljakin, lídr strany „Spravedlivyj mir“ oznámil, že se mu podařilo nasbírat pouze 64 tisíc podpisů. Hned vzápětí obvinil Taťánu Korotkevič z toho, že pracuje podle scénáře státní moci, a v případě, že bude registrována jako oficiální kandidát na prezidenta, navrhl, aby se na ni i na její hnutí „Govori pravdu“ nahlíželo jako na prorežimního aktéra.

Anatolij Lebeďko také přiznal, že se mu nepodařilo nasbírat potřebný počet podpisů. Výsledný součet podpisů v jeho případě činí 52 158. On sám pak oznámil, že nehodlá ukončit svou předvolební kampaň, ale naopak skupiny, jež pro něj sbíraly podpisy, opět vyrazí do ulic s požadavky na demisi vlády a Ústřední volební komise a cílem vést kampaň za bojkot nadcházejících voleb.

Taťána Korotkevič v reakci na obvinění oznámila, že společně by Kaljakin i Lebeďko potřebný počet 100 000 podpisů jistě nasbírali.

Celkem bylo oznámeno, že ke kontrole ke krajským volebním komisím bylo podle údajů Ústřední volební komise jednotlivými kandidáty odevzdáno celkem:

Aleksandr Lukašenko – 1 761 145 podpisů;

Nikolaj Ulachovič – 159 805 podpisů;

Sergej Gajduškevič – 141 842 podpisů;

Taťána Korotkevič – 107 229 podpisů;

Žana Romanovskaja – 780 podpisů;

Sergej Kaljakin – 48 podpisů;

Anatolij Lebeďko – 0 podpisů.

Média referují o volbách

Státní média pokračují v pokrývání voleb zejména přebíráním materiálů běloruské tiskové agentury BelTA nebo vydávají vlastní materiály typu „Proč půjdu k volbám.“

Hlavní postavou kampaně je kromě Aleksandra Lukašenka, ředitelka Ústřední volební komise, Lidia Jermošina. Tento týden Jermošina pochválila práci skupin podporující Taťánu Korotkevič a Žanu Romanovskou, s důrazem na to, jak je důležité, že kandidují také ženy. V ten samý moment naopak zkritizovala návrh Nikolaje Statkeviče, aby byly volby „posunuty zpět“ s tím, že volby nejsou film. Statkevič kritizoval volby zejména v tom smyslu, že tentokrát státní moc totálně zrežírovala předvolební kampaň, kdy do rolí vpustila pouze nastrčené kandidáty atd. V tom smyslu se Statkevič dovolával prakticky nových voleb.