Události v médiích

Běloruská Asociace novinářů vydala druhý monitoring pokrytí prezidentských voleb státními i nestátními sdělovacími prostředky za období 1. – 20. září.

Hlavní závěry:

• ve srovnání s pokrytím prezidentských voleb z roku 2010 věnují média letošním volbám větší pozornost;
• co se týče prezidentských kandidátů, reportáže o jejich programech a projevech byly neutrální;
• dalšími předvolebními tématy byly hlavně: práce současného prezidenta a Ústřední volební komise, technické otázky (připravenost hlasovacích prostor, prověřování počtu voličů atd.);
• co se týče vysílacího času věnovaného jednotlivým kandidátům, Gajdukevič, Ulachovič a Korotkevič nemohli ani zdaleka soutěžit se současným běloruským prezidentem Lukašenkem;
• státní média často propagovala činnost nespočtu provládních organizací (Svaz Mládeže, Belaja Rus, Svaz žen), které se přímo podílejí na Lukašenkově kampani;
• také nestátní média věnovala Lukašenkovi ve vysílacím čase až 2x více prostoru než ostatním kandidátům;
• prezidentskou kandidátku Korotkevič kritizovala nezávislá média mnohem méně než ostatní kandidáty.

Agitace

Největší aktivitu, co se týče setkávání s voliči, prokazuje Taťána Korotkevič a to jak v Minsku, tak v jednotlivých regionech. V Minsku Korotkevič také provádí tematické mítinky – 22. září proběhlo tematické shromáždění proti rozmístění cizích vojenských základen na běloruském území (to se týká především ruských vojenských základen). Druhým nejaktivnějším kandidátem je Sergej Gajdukevič. I ten stihl navštívit několik běloruských měst. V několika městech také proběhla shromáždění na podporu Nikolaje Ulachoviče, ale informace o přímém vystoupení kandidáta se nepodařilo najít. Kampaň Korotkevičové je představována na stránkách “Govori pravdu” a kampaň Gajdukoviče na stránkách Liberálně demokratické strany. Svaz kozáků Běloruska o svém leaderovi žádné informace neposkytuje.

Narušení

Dne 24. září vydala vedoucí Ústřední volební komise, Lidia Jermošina, ostré varování generálnímu řediteli státní vysílací stanice Genadiji Daviďkovi. Daviďko je Lukašenkovým důvěrníkem a navzdory právním předpisům neupustil od vedení provládního programu na státní televizi.

Zároveň se však jedná o jediný případ, kdy Ústřední volební komise reagovala na akce Lukašenkových oblíbenců, kteří zneužívají svých služebních pravomocí ve prospěch jeho kampaně. V úterý 22. září se odehrála schůzka studentů univerzit z Gomelského regionu a Vladimíra Dvornika, Lukašenkova oblíbence a zároveň vůdce Gomelského regionu. Aktivisté informují, že všichni studenti měli v tuto chvíli povinnou docházku ve škole, což vedlo k podobnému výsledku jako na celonárodním průvodu studentů středních škol.

Mogilevský lidskopráví aktivista Boris Buchel nadále vyžaduje od Ústřední volební komise zveřejnění všech jejich rozhodnutí. Z Buchelova pozorování vychází, že už 5 let Ústřední volební komise publikuje pouze vybrané rozsudky a rozhodnutí. Státní úředníci mají jako jediní přístup ke všem těmto dokumentům, na které se pak ale při své práci odvolávají. Kromě toho má Ústřední volební komise databázi, která obsahuje informace o všech členech volebních komisí na všech úrovních. Tuto databázi poskytuje komise k využívání státním úředníkům. To však odporuje běloruským zákonům, protože práce Ústřední volební komise by měla probíhat nezávisle na státních orgánech.

Další události v běloruské politice

Dne 23. září Mikola Statkevič, Anatolij Lebeďko a Vladimir Nekljajev pořádali další setkání s voliči v Minsku. Mítink byl věnován diskuzi o aktivitách prezidenta Lukašenka. Byli na něj pozváni také prezident Lukašenko a prezidentská kandidátka Korotkevič, ani jeden z nich se však nezúčastnil. Celkem se zúčastnilo cca 500-700 lidí, tedy dvojnásobek účastníků předchozího mítinku. V předvečer setkání byl Statkevič v nepřítomnosti pokutován soudem. Absenci tvrdších opatření policie a komentátoři dávají do souvislosti s prohlášením předsedkyně Ústřední volební komise Jermošinové, které říká, že v případě rozhánění Statkevičových mítinků by mohlo zkomplikovat uznání volebních výsledků ze strany Evropské Unie.

Zpracováno na základě materiálů: euroradio.fm, spring96.org, svaboda.org, racyja.com, ucpb,org, baj.org  a běloruských státních sdělovacích prostředků.